„…člověk nesmí zapomínat na ostatní; když máte tu odvahu dělat to co chcete Vy, tak to máte využít k tomu, abyste pomohli ostatním…“
Pobyt krajana v zahraničí má obecně nespočet odůvodnění. Některé z osobností, se kterými mám čest hovořit, se vyznačují ale skutečným posláním. To pro mě znamená, že je život přirozeně zavál do destinací, kde prostě měli být. To by se dalo říct i o dnešní krajance, paní profesorce Heleně Čapkové, která přednáší na univerzitě Ritsumeikan v Kjótu. Helena vystudovala japanologii na Karlově univerzitě v Praze a posléze se věnovala historii umění i v Londýně, které dokončila doktorátem na University of the Arts in London.
Jak se rodí takováto vášeň, právě v naší malé zemi? Je pravda, že mají Japonci větší respekt vůči autoritě? Jaké to je pracovat v japonské akademické sféře? I přesto, že Heleně v mnohém tato země stále imponuje, najdou se tam i elementy, které jí iritují? Víte, že je v Japonsku architekt Antonín Raymond skutečně pojmem?
Pojďte si poslechnout velmi zajímavé povídání této krajanky, která pro nás rozkrývá zkušenosti ze života v Japonsku, tak jak jej ještě neznáte.
Přeji příjemný poslech.
Uvádím zde zajímavé i užitečné odkazy, které byly v tomto dílu zmíněny:
Velvyslanectví ČR v Japonsku
České centrum Tokio
Japonský architekt Kenzo Tage
Bar Dasenka v Tokiu
Japanolog Antonín Líman
Zmíněné knihy:
Pár much a já
Vítr v Piniich
Vysvětlení konceptu Soto-Uči
Vysvětlení konceptu Hikikomori, nebo-li „odtrhnutí se od společnosti“
Je to slast pro uši, po dlouhé době slyšet intelektuála.
Ano, paní Helena je skutečně nadčasová intelektuálka. 🙂