Děkuji, že jste se zastavili na stránce podcastu Epimoni-ac.

Proč poslouchat právě tento podcast? Co je epimoni? A kdo jsem?

Před několika desítky let jsem se narodila v nejzápadnějším koutu Československa, a bylo rozhodnuto, že jméno Alena Cicáková je natolik nezapomenutelné, že není třeba etymologických vysvětlivek, co se původu tak „libě“ znějícího příjmení týče. 😊 Tehdy to tedy bylo ještě ve společné zemi Čechů a Slováků. Moji příbuzní a přátelé pochází z obou zemí. A ačkoli tyto dva národy již netvoří jeden stát, jsem přesvědčena, že mezi námi, i přes občasné škádlivé popíchnutí, stále existuje velmi silné pouto.

To platí tím více, když žijete v zahraničí. Všimla jsem si jednoho specifického jevu, pokud jde o krajany obou zemí. Po počátečním plném začlenění se do hostitelské země, kdy se chcete rychle naučit nový jazyk, kulturu dané země, se ve velké většině všem začne tak trochu stýskat. A krajané reprezentují rodnou zem a vše s tím spojené. A ve větší míře, se objevuje tendence pomáhat si, ochota a schopnost sdílet zkušenosti a tím vlastně „otevírat dveře“ nejen pro ty, kteří v cizí zemi začínají. Je nesmírně povzbuzující, mít možnost s nimi sdílet atmosféru vlasti. Najednou si uvědomíte, jak ty negativní lidské vlastnosti, ať obecné nebo individuální, tendenčně slábnou. Chceme si být blíže a motivovat jeden druhého, neboť život v zahraničí není vždy tak jednoduchý, jak se může zdát.

Inspirace pro tento podcast nepřišla jen z tohoto vjemu. Já sama jsem žila ve Velké Británii, Irsku, Itálii a nyní jsem dočasně zakotvila v Chile. Slovo „dočasně “ znamená již 10 let a mimo domovinu jsem celých 20 let. Na mých cestách jsem potkala nespočet vskutku krajanských osobností a z doslechu ještě více. Životní příběhy některých z nich si skutečně zaslouží, aby se o nich dozvědělo co nejvíce lidí.

Proč? Protože pro mne osobně, v době neustálého spěchu, rostoucí tendence rozptylování a povrchnosti v digitálním světě, opomínání skutečných lidských i národních (ano, dovolím si tento termín) hodnot, je vhodné si připomenout tu neobyčejnost v obyčejnosti, odvahu, sílu, nadšení, vytrvalost, houževnatost a hloubku charakteru jedinců, kteří i mimo rodný kraj poukazují spíše na možnosti než na překážky. Nelze oddiskutovat tento fakt - cítíte-li vděčnost ve svém životě, otevíráte se možnostem mít ten život plnější a spokojenější. Pouze když si skutečně vážíme a dáváme hodnotu našemu původu, naší historii, jsme schopni mít a udržovat otevřenou mysl vůči ostatním. V případě tohoto podcastu jsem se rozhodla vyjádřit tuto vděčnost skrze příběhy vyjímečných krajanů, kteří vidí sklenici vždy napůl plnou bez ohledu na to, kde jsou.

I proto jsem si vypůjčila termín Epimoni z řečtiny, který reprezentuje právě zmíněné vlastnosti spojené i s vytrvalostí až tvrdohlavostí, kterých je dle mého mínění zapotřebí nejen, ale obzvláště, při nových životních začátcích mimo obvyklostí svého kraje.

Věřím, a pevně doufám, že vás příběhy osloví, nadchnou a neméně tak inspirují, at’ už žijete v zahraničí či rodné vlasti. Myslím, že v dnešní době, tzv.realistického pesimismu, je nutné vyzdvihnout jedince, kteří mají hloubku, osobitost a nejen věrně reprezentují, vědomě či nevědomě, svou rodnou vlast, ale i pozitivní rysy lidského charakteru.

Pakliže ve vás vzbudím inspiraci, dobrý pocit krajanské sounáležitosti, hrdosti a minimálního zamyšlení se nad životním postojem, tak mise tohoto podcastu je splněna.

S velkou úctou k vašemu času a poděkováním
Alena 😊